TOPlist

SÝČEK OBECNÝ / LITTLE OWL - Sýček obecný

Go to content

Main menu:

SÝČEK OBECNÝ / LITTLE OWL

Sýček obecný (Athene noctua)

Jak sýčka poznáme:
Malá sova, velikosti asi kosa s širokou, zploštělou hlavou a krátkým ocasem. Hmotnost se pohybuje většinou 160 - 200 gramů. Shora tmavohnědý s četnými světlými skvrnami, naspodu bělavý s tmavohnědými skvrnami. Duhovka oka žlutá. Typická je rozmanitost držení těla. Při vyrušení se často střídavě natáhne do výšky a vzápětí přitiskne k podkladu. Létá v obloucích, většinou nízko nad zemí, za letu rychle třepetá křídly a chvílemi krátce plachtí.

Jaká je jeho zákonná ochrana:
Silně ohrožený druh podle vyhl. č. 395/1992 Sb., není zvěří dle zákona č. 449/01 Sb., je chráněn také evropskou legislativou.

Kde všude sýčci žijí:
Areál výskytu sýčků se rozprostírá od britských ostrovů a Pyrenejského poloostrova po Dálný východ, chybí na severu Evropy i Asie, obývá i sever Afriky. Nejčastějším prostředím výskytu sýčků jsou otevřené krajiny s řidšími stromovými porosty a lidská sídliště – tzv. krajina parkového typu. Sýčci většinou patří mezi stálé ptáky, mladí ptáci se potulují v blízkosti hnízdišť.

Výskyt v České republice:
Stejně jako většině středoevropských a západoevropských hnízdišť se ani našemu území nevyhnul katastrofální úbytek sýčků, který místy vedl k jejich úplnému vymizení. Zatímco ještě v 50. letech obýval sýček všechny naše nížinné i středně položené oblasti a spolu s puštíkem patřil k nejhojnějším druhům sov, dnes zbývá v posledních nemnoha oblastech po několika párech. Celkový pokles v posledních desetiletích přesahuje 90%.

Potrava:
Podle místní situace a klimatických podmínek jsou zastoupeny v potravě sýčků tři hlavní složky kořisti - drobní savci, drobní ptáci a bezobratlí. Ve většině případů tvoří největší podíl potravy hraboš polní. Výjimečně loví i obojživelníky a plazy.

Hnízdění:
K hnízdění si sýčci volí jak dutiny stromů, tak nejrůznější dutiny a úkryty v budovách a místně dokonce i zemní nory. Hnízdit začíná nejčastěji v dubnu a snáší 3 - 6 vajec. Doba sezení trvá zpravidla 28 - 29 dnů, doba hnízdní péče o mláďata okolo 4 týdnů. Přímé ztráty na hnízdech jsou okolo 15 %, následují však ještě značně vysoké ztráty na vyvedených mláďatech.

Možnosti ohrožení:
Příčiny razantního úbytku nejsou zcela jasné. Jedná o celou řadu okolností, které působí v celku a vzájemně se posilují. Jako významné vlivy, lze především uvést drastické změny v zemědělské krajině prováděné u nás v 60. a 70. letech, používání rodenticidů – jedů proti hlodavcům, kdy dochází k úhynu sýčků po ulovení otrávené kořisti, rekonstrukce budov spojené s uzavíráním různých dutin a větracích otvorů, likvidace starých stromů s dutinami, omezení kosení travnatých ploch, kdy vysoký porost znemožňuje sýčkům lov, silný vzestup početnosti kun skalních, které žijí na stejných místech jako sýčci a aktivně je loví, hlavně na hnízdech a nelze pominout významný vliv dopravy, protože sýčci přeletují otevřená prostranství zpravidla nízko nad zemí a riziko střetu je mimořádně velké. Pastmi pro celou řadu ptáků bývají nezakryté nádrže s kolmými stěnami v zemědělských a průmyslových objektech, naplněné vodou, melasou, močůvkou nebo jinými tekutinami (oleje), ze kterých jakýkoli živočich nemá šanci uniknout. Nebezpečné jsou rovněž svisle postavené roury, stojící na zemi nebo svislé svody dešťové, resp. odpadní vody, zaústěné do podzemí a komíny. Sýčci rádi prolézají úzkými prostorami a z hluboké, hladké svislé roury nejsou schopni vylézt.

Pověry kolem sýčků:
Noční tvorové často vyvolávají u lidí pocit tajemna. Lidová pověra říká, že sýček svým hlasem přivolává smrt. Vysvětlení lze hledat v povaze sýčků, kteří jsou velmi zvědaví. V minulosti, kdy nebylo noční, umělé osvětlení lidských sídel obvyklé, sýčci přilétali k ojedinělým osvětleným oknům. Často to bylo okno, za kterým ležel těžce nemocný člověk a odtud je k závěru, že přivolává smrt jen kousek.

Co jsme doposud pro sýčky dělali:

Záchranná stanice v Bartošovicích na základě výjimky z MŽP realizuje spolu se ZOO Ostrava a v součinnosti se Správou CHKO Poodří projekt regionálního záchranného projektu, v jehož rámci monitorujeme sýčky v terénu, vyvěšujeme budky, odchováváme mláďata, ta připravujeme na vypouštění a následně je vypouštíme ve vybraných lokalitách do přírody. Příprava mláďat na vypuštění spočívá v jejich umístění do velkých rozlétavacích voliér, společně s rodičovským párem po dobu cca 4 týdnů. Během této doby jsou mladí sýčci naváděni na živou kořist a získají dostatečné letové schopnosti, potřebné pro přežití v přírodě. Na území CHKO Poodří máme vyvěšeno celkem 80 budek, které každoročně kontrolujeme, resp. doplňujeme zničené. Záchranný projekt probíhá od roku 1998 a v roce 2000 byla vypuštěna první mláďata v zámeckém parku v Kuníně. V dalších letech byli sýčci vypuštěni i na dalších lokalitách v Poodří – Hukovice, Bartošovice, Nová Horka, Petřvaldík a Košatka.
Jednalo se o sýčky narozené nejen v záchranné stanici v Bartošovicích, ale také v ZOO Ostrava, ZOO Hodonín, Olomouc a Plzeň.

Sýčci ve volné přírodě přežívají, o čemž máme řadu údajů i osobních pozorování. Nicméně také se plně potvrdilo, že největší nebezpečí pro ně představuje zejména doprava. Nalezeno bylo 9 zabitých u silnice, po střetu s autem, 1 usmrcen predátorem (asi kunou skalní) a u 1 nebyla příčina úhynu zjištěna.

Od roku 2012 hnízdí jeden pár sýčků v budce, přímo v areálu záchranné stanice, jde o jedince, kteří byli vypuštěni. Víme o několika lokalitách s trvalým výskytem sýčků v oblastech našeho vypouštění a předpokládáme zde i možnost výskytu dalších hnízdních párů. Časové a finanční důvody nás v dosavadním monitoringu velmi silně omezovali. Projekt „Monitoring sýčka obecného na Moravě“ by měl přinést zjištění skutečného stavu populace v řešeném území.
Webové stránky byly vytvořeny
za finanční podpory EHP fondů 2009-2014
a Ministerstva životního prostředí.

Za obsah webových stránek je výhradně
odpovědná ZO ČSOP Nový Jičín 70/2
a nelze jej v žádném případě považovat
za názor donora nebo Ministerstva
životního  prostředí.





© Český svaz ochránců přírody
Základní organizace Nový Jičín
Design:   Ateliér Šamaj
Webdesign:   Enrico Gombala 
 
Back to content | Back to main menu